2C) OBRAZOVÁ CENZURA
CÍLE:
Studenti srovnají původní fotografie s jejich cenzurovanou podobou.
Studenti si vyzkouší vlastní obrazovou cenzuru.
Studenti vyjádří vlastními slovy, v čem spočívala obrazová cenzura.
ČAS: 2 vyučovací hodiny
POMŮCKY: 1. Cenzurované fotografie či obrazy a k nim jejich původní předlohy. Např. fotografie Klementa Gottwalda s Vladimírem Clementisem; fotografie Antonína Zápotockého hovořícího na Staroměstském náměstí; fotografie ze Slovenského národního povstání s Rudolfem Slánským (fotografie najdete zde). Možné je pracovat také s manipulací klasických uměleckých děl. Např. obraz “Svatební tanec v přírodě” od Pietera Bruegela z r. 1566, kde jsou vyretušovány pánské poklopce (najdete je zde).
2. Současné fotografie či obrázky (fotografie vaší třídy, rodinné fotografie, fotografie z novin a časopisů apod.) Důležité je, aby se tam objevilo téma, které by v době totality neprošlo cenzurou. Studenti si na nich budou sami zkoušet principy cenzury.
POPIS:
1) Rozdělte studenty do skupin po 4 – 5. Každé skupině dejte jednu původní necenzurovanou fotografii či obraz. Každá skupina si prohlédne svou fotografii a popíše, co je na ní zobrazeno. Zároveň zkusí zobrazovanou událost či postavy pojmenovat. Skupinám dejte několik minut na diskuzi a pak každou zvlášť obejděte a na základě jejich typů jim popište, co se skutečně na fotografii odehrává a jaké jsou tam osoby.
2) Nyní dostane každá skupina druhou fotografii s cenzurními zásahy. Jejich úkolem je fotografie porovnat, popsat, v čem se liší a zkusit odůvodnit zásah cenzury.
3) Každá skupina představí ostatním, jaké měly fotografie, co se na nich odehrává a proč došlo k cenzurním zásahům. Poté studentům odhalte pravé důvody, proč došlo k cenzuře.
4) Metodou brainstormingu dejte se studenty dohromady odpovědi na otázku: „Co všechno mohlo být v období totality důvodem pro cenzuru nějaké obrazu, fotografie?“ Snažte se studenty dovést k co nejkonkrétnějším odpovědím (např. z jaké pocházel rodiny fotograf, zda byly na fotografii nějaké symboly kapitalismu, subjektivní pocit cenzora apod.)
5) Nyní se studenti sami vžijí do role cenzora a vyzkouší si obrazovou cenzuru. Každé skupině dejte jednu fotografii či obrázek (např. fotografie vaší třídy, reklama z časopisu, fotografie nějakého shromáždění atd.). Úkolem každé skupiny je vžít se do role cenzora v roce 1972 a provést důkladnou obrazovou cenzuru, tj. přeškrtnou, vystřihnout, upravit, dokreslit vše, co je třeba, aby fotografie mohla být oficiálně publikována. Zároveň svou obrazovou cenzurou doplní vysvětlujícím textem (proč došlo zrovna k těmto zásahům). Pro tuto aktivitu je důležité, aby studenti dobře rozuměli tomu, co to je cenzura a co všechno mohlo být v sedmdesátých letech cenzurou zakázáno.
6) Každá skupina prezentuje ostatním svou cenzurovanou fotografii. Díla si můžete vystavit s popisem odůvodnění cenzurních zásahů. Následuje společná reflexe a diskuze nad otázkami k reflexi.
REFLEXE:
Jak jste se cítili v roli cenzorů?
Proč docházelo v období totality k obrazové cenzuře?
Co všechno podléhalo před rokem 1989 cenzuře?
Co všechno cenzoři hodnotili, když posuzovali nějaký obrazový materiál a rozhodovali o jeho zveřejnění?
Může být někdy cenzura dobrá? Pokud ano, kdy?
Už jste se někdy osobně setkali s cenzurou? Jak vypadala?
Existuje dnes cenzura? Pokud ano, jaká a kde?
Doporučujeme, abyste kritéria obrazové cenzury z období komunismu sepsali a vyvěsili ve třídě. Můžete se k nim tak později kdykoli vracet.
Trenažér: Aktivity se vážou na vstupní a první část trenažéru 50.léta. Dále pak na čtvrtou část trenažéru 70.a 80.léta.
Slovník: Téma nesouvisí přímo s žádným heslem ve slovníku.
Kalendárium: 1953, 1966, 1968, 1986
Další informace k tématu najdete na www.totalita.cz (ukázky cenzurovaných fotografií a textů)
