SLOVNÍK DEMOKRACIE aneb jak motivovat žáky, aby se podíleli na životě školy
V tomto textu se vám snažíme nabídnout témata, praktické rady, tipy, kroky, které pomáhají na škole motivovat žáky k tomu, aby se na životě své školy chtěli podílet. Všechny tipy jsou řazeny podle abecedy a vytvářejí tak jakýsi základní slovník či slabikář. Jednotlivá hesla jsou určena k dalšímu dotváření, přidávání nových. Slovník je sestavován tak, aby mohl posloužit jako inspirace vedení, každému učiteli, třídnímu učiteli, žákovské samosprávě apod.
TEXT SLOVNÍKU POSTUPNĚ DOPLŇUJEME PODLE VAŠICH NÁMĚTŮ, NÁZORŮ, ZKUŠENOSTÍ A VÝSTUPŮ ZE SEMINÁŘŮ A DÍLEN. PŘIDEJTE SVŮJ NÁVRH NOVÉHO HESLA A KOMENTÁŘ V DISKUSI. Prostor pro vložení vašeho příspěvku naleznete níže. AUTONOMIE Jakákoliv forma samosprávy ve škole musí mít vlastní autonomii. Neměla by být absolutně podřízena vedení školy, avšak být jeho partnerem. Jedná se o důležitou formalitu, která však posiluje roli žáků a která by měla být zakotvena v právech této samosprávy. Autonomií se rozumí, pokud se například žákovská rada může sama v důležitém případě obrátit přímo na školskou radu, projevem autonomie je také, že zástupce samosprávy žáků je členem školské rady apod.
BEZPEČÍ Každý žák ve škole musí už od první třídy mít zajištěn právo na to, aby se ve třídě a ve škole cítil bezpečně. Pocitem bezpečí v tomto smyslu nemíníme dozor dospělého nad dítětem, ale vnitřní pocit, který je závislý na možnosti projevit svůj názor, zastávat roli ve skupině, podílet se na formulování pravidel, která se ho týkají, sám se podílet na utváření prostředí, v němž se mu dobře a bezpečně žije a učí. Přítomnost dospělého v pozadí by měla být samozřejmostí pro případ nouze, nikoliv to, co je jako bezpečí žákovi předkládáno.
CÍLE Každý žák by měl mít s postupem věku rostoucí možnost spolupodílet se na formulování a vysvětlování toho, co je cílem hodiny, lekce, učebního bloku, předmětu, školního roku, akce apod. Začít s nejmenšími kroky se však musí už od prvního stupně. Jedině tak může cíle, kterých ve škole dosahuje, přijmout za své a učit se vnitřní motivaci v učení se a životě školy.
DŮVĚRA Každý žák, každá forma samosprávy musí mít pocit, že do nich vkládáte důvěru, že věříte v jejich schopnosti. Nejlepším projevem vaší důvěry je to, pokud se nebojíte zodpovědnost za učení a vlastní rozvoj, život ve škole, organizaci života třídy, života školy, různých akcí svěřit žákům.
DIALOG Učte se s žáky a učte žáky již od nejnižších ročníků vést dialog. Dialog neznamená bezbřehou diskusi o všem, tu žáci umí snadno zneužít. Dialog utváří klima a atmosféru mezi učiteli a žáky, dialog je cesta k pronikání do podstaty učení se. Dia-logos znamená totiž pronikání skrze-slovo, pojem. Pronikání do pojmu ve smyslu dodávání pojmu (tématu) pomocí společné snahy nový, společně sdílený význam. Jak interpretoval dialog německý filosof Hans-Georg Gadamer, dialog znamená proměnu ve společné. A dialog je podstatou a duší demokracie.
EKOLOGIE Velmi dobrým tématem, přes které můžeme žáky „vtahovat“ do spoluutváření života školy a třídy bývá ekologie a environmentální výchova. Zavedení nádob na tříděný odpad, jejich výtvarné zpracování, vyrobení cedulí s instrukcemi, jak odpad třídit, ekologický audit školy a navržení úsporných opatření. To vše mohou být témata, která se konkrétně nabízejí a žáci jejich podstatu cítí i díky společenskému postoji k tématu ekologie a trvale udržitelný rozvoj. Využijte program: Ekoškola
FOTOGRAFIE A FILM Pravidelně fotografujte všechny třídní a školní akce, projekty apod. Čím více se žáci a učitelé vidí na obrázcích ze života školy, tím více roste jejich dojem, že jsou její nedílnou součástí. Ideálně se snažte vždy ve starších ročnících najít několik fotografů, kteří se rádi vrhnou do dokumentací akcí, často můžete nalézt i šikovné filmaře, děti, které rády zacházejí s kamerou a ovládají základy práce s počítačem a střihem videa. Krátké dokumentární filmy ze života školy a zážitkových kurzů přitahují ke škole nejen děti, ale i jejich rodiče a širší komunitu kolem školy.
GRANT Zapojujte žáky do realizace akcí, na které jste získali grantové prostředky. Informujte je o těchto grantech o jejich průběhu a výstupech. Dobrá žákovská rada či parlament se učí vlastní grantový (či projektový) záměr připravit a získat pro něj jak finanční, tak personální podporu.
HOST Zvěte na svou školu jiné žáky a učitele z jiných škol. Pořádejte setkání, podporujte konference mezi školami. A nejlépe, jeďte se sami se svou třídou nebo žákovskou radou a parlamentem na jinou školu podívat. Děti při každé návštěvě mohou okoukat, co je na jiné škole jinak, lépe. Naopak si zase mohou začít více vážit všeho, čeho se jim na jejich škole dostává. Nezapomeňte však takové návštěvy vždy s žáky uzavřít. Můžete také vytvořit seznam věcí, kterých si žáci mají na cizí škole, třídě všímat a poté s nimi jejich postřehy musíte probrat a zhodnotit.
INFORMACE Škola je plná informací a do jisté míry je i předávání informací a hodnot jejím posláním. Škola je seskupením lidí, kteří spolu informace sdílejí a vzájemně si je předávají. Vše, co na vaší škole podporuje informovanost, je dobré. Školní časopisy, nástěnky, oznamovatele, plakáty, internetové stránky. Na všem by se měli podílet i žáci. Začněte malými krůčky, ale určitě začněte. Nemusíte hned založit náročný školní časopis, založte třeba jen prostor pro výměnu informací mezi třídním a třídou na stránkách školy. A nezapomeňte na to, že účastníci setkávání žákovské rady a parlamentu musí mít dojem, že informace o jejich práci se dostávají ke všem učitelům a spolužákům. Pro všechny členy žákovských parlamentů a rad je velmi demotivující, pokud mají dojem, že se informace o jejich snažení vůbec nedostanou dále a o jejich práci žádný jiný učitel zájem nejeví.
JEDINEC Zapomeňte na chvíli na to, že existují žáci a učitelé. Přemýšlejte někdy tak, že existují pouze jedinci, lidské bytosti, které spolu den co den tráví čas ve škole. Každá z těchto bytostí má svá očekávání, přání, touhy, své silné a slabé stránky, své nadání a své poruchy. A každá se chce ve škole cítit dobře, podle toho, co ji vyhovuje. Snažte se proto podporovat vše, co respektuje individualitu jedince. Dítě-jedince potřebuje pobývat ve světě plném příkladů, přirozených autorit, impulsů, pestrých možností. I když si zatím nemůžeme dovolit platit práci školních asistentů a psychologů, kteří pomáhají učitelům individualizovat výuku, můžeme alespoň pracovat s učební plány a cíli, uzpůsobenými podle individuálních potřeb jedinců. Můžeme se snažit, aby si každý ve škole mohl najít „to své“ a měl možnost učit se svým tempem a podle svých dispozic. O tom, že je to těžké, víme všichni. Ale důvody, proč se o to nepokoušet, bychom obhajovali těžko.
Přečtěme si:
Kopřiva P., Nováčková J., Nevolová D., Kopřivová T.: Respektovat a být respektován (Spirála, Korměříž 2008, 3. vydání)
KOMUNITA Vším co děláte a učíte, propojujte školu s okolním světem. Neizolujte své obory od žitého světa, využívejte jakékoliv příležitosti propojit učivo s aktuálním světem, prostředím kolem školy a ve škole. Zapojujte žáky, rodiče, učitele, zástupce místních samospráv do života školy, do učení, do projektů. Čím více budete otevírat školu a budete z ní utvářet centrum okolní komunity, tím lépe. Výbornou cestou, jak začít, je například odhalování historie okolí školy, budov, tradic atd.
OTÁZKA Klaďme dětem otázky. Dobrým postupem, jak práci s otázkami zavádět je „jednoduché“ přeformulování tématu hodiny (učebního bloku) do otevřených otázek. Například místo tématu hodiny „Motýli“ můžeme formulovat otázky na tabuli např. „Jaké jsou hlavní rozdíly mezi motýlem a včelou?“ „V jakém prostředí se můžeme s motýli nejčastěji setkat? „ Proč mají motýli barevná křídla a čím je barva způsobena? “ „Proč mají barevná křídla i noční motýli?“ „Jaké nalezneme rozdíly mezi denním a nočním motýlem?“ apod. Formulace otázek žáky automaticky vede k promýšlení tématu. Hledání odpovědí na dobře formulované otázky vyžaduje zapojování vyšších poznávacích hladin. Otázky lze přímo cíleně formulovat v závislosti na hladiny Bloomovy taxonomie. Je zásadní rozdíl, pokud lekci uzavíráme tím, že se pokoušíme na otázky spolu s dětmi odpovídat a mezi tím, kdy ukončujeme lekci s dojmem, že jsme k tématu provedli výklad všeho, co bylo naplánováno. Přečtěme si: Kolář Z., Šikulová R.: Vyučování jako dialog (Grada, Praha 2007)
Costa L. A.: School as a Home for the Mind (Corwin Press, New York 2006)
TRADICE Tradice a zvyky jsou efektivní pomůckou, která vnáší do života dětí, třídy a školy řád, motivaci, očekávání. Pokud si děti zvyknou například na to, že na konci každé vaší hodiny se mají posadit do kruhu a sdělit, co se dnes v hodině dozvěděly, učíte je také organizovat vlastní prostor, spolupodílet se na průběhu výuky (samy děti se brzy začnou ke konci hodiny automaticky scházet v kruhu, aniž bychom jim to museli připomínat). Zakládáme tím také určitou formu tradice. Na úrovni třídy i školy se pak děti mohou podílet snáze na přípravě tradičních akcí a slavností, pokud jsou zvyklé již na takovéto nejmenší projevy zvyků a tradic a vlastní zodpovědnosti za jejich průběh při vyučování.
TŘÍDNÍ STRÁNKY Stmelování třídního kolektivu (vedle společných akcí, zážitkových kurzů, třídnických hodin) pomáhají také třídní kroniky či internetové stránky. Pod stránkami školy lze snadno založit prostor pro konkrétní třídu, jehož obsah si spravují samy děti pod patronátem třídního učitele.
ZODPOVĚDNOST Přenášejte na žáky zodpovědnost všude, kde to jde a kde to neohrožuje narušení právních rámců. Nebojte se vést žáky k tomu, že jsou zodpovědní za své učení a spoluodpovědní za svou školu. Žáci dokážou mnohé zorganizovat – školní akce, soutěže, projekty. Často to může být jedna z náplní a zodpovědností žákovské samosprávy. Žáci, kteří se od prvního stupně systematicky učí sebehodnocení, hodnocení práce skupiny.
ŽÁKOVSKÝ DIÁŘ Zavedení žákovského diáře do života dětí ve škole je možností, jak učit děti systematicky a dlouhodobě plánovat vlastní učení. Zároveň žákovský diář napomáhá prohloubení informovanosti rodičů o škole. S vlastními žákovskými diáři pracuje například škola v Praze-Kunraticích.
